Dělníci fotbalu - Diagnóza Ultras!
Souhrn březnových událostí pohledem tvůrců choreografie.
Fotbal je více než jen sport. Je to vášeň, smysl života nebo ten největší koníček.
Slavia je více než sport, více než fotbal. Klub z Vršovic pro mnohé znamená lásku a poslání společně s přáteli uchovávat sešívaný odkaz do let budoucích a budovat hrdost, se kterou koukáme na znak s hvězdou stojící na špici. Nedílnou součástí Slavie jsou ultras, kteří se mimo jiné starají o optickou a zvukovou prezentaci při zápasech. Uplynulé týdny byly z pohledu ultras aktivit opravdu velmi nabité a dovolte mi, abych Vás jimi provedl.
Perný měsíc březen započal přípravou 40 metrů dlouhé igelitové plachty „Vládci Vršovic“. Ještě před vpuštěním do sektoru trvala Policie, ve spolupráci s vedením klubu od Botiče, na kompletním roztažení plachty na chodníku. Po schválení od PČR přišla stopka od bohemians, jmenovitě pak choreo zakázal majitel Dariusz Jakubowicz. Celý den práce několika fanatiků byl tak k ničemu. Chuť jsme si spravili příjemnou procházkou z Nuslí, o které se toho všude napsalo mnoho. Za zmínku snad stojí vyjádření policejního mluvčího, který jakékoliv pochybení dementoval a vše prý bylo monitorováno a pod kontrolou… Samotný zápas pak pouze potvrdil, že parkoviště by Pražanům na místě stadionu udělalo službu větší.
V úterý večer nás čekala cesta do Španělska. Pouť vedla přes Vídeň, odtud jsme ve středu ráno odletěli do přímořské Málagy. Památky, pivo a u odvážnějších borců koupačka v moři zkrátila čekání na den zápasu. Ve čtvrtek jsme se busem přesunuli do Sevilly, občerstvili se a hromadně došli ke stadionu. Tam nás čekalo důkladné a intimní vyšetření od místní securitky, které bylo rozdělené na čtyři kontroly a doplněné zmateným „pyropsem“. Pobyt v sektoru nám zpříjemňovali četníci buzerující za nohy na schodech a další malichernosti. Support byl, na náš počet, velmi slušný a do Prahy jsme se vraceli s dobrým pocitem.
V sobotu, hned po příletu, těsně po půlnoci jsme šli spát s vědomím, že nás čeká dopracování plachty na Baník. Kluci, co neletěli do Španělska, s ní začali už v pátek i tak bylo ještě spoustu práce před námi. Po pár hodinách spánku se scházíme ráno na místě, kde naše prezentace vznikají. Po 18 hodinách jsme kolem čtvrté hodiny ranní byli hotovi. Jedna z největších plachet historie Tribuny Sever tak pouze čekala na přesun do Edenu. Transport v dodávce, narvané po střechu, proběhl překvapivě bez škod na choreu, k radosti a údivu nás všech.
Pět hodin před zápasem byla na řadě příprava kartonů, plachty a aparatury. Následovalo rychlé doplnění sil u jídla a potom už byl čas, abychom zahájili velkou vybírací akci do choreofondu TS. Za příspěvky ještě jednou moc děkujeme. V zápasu „o krále tribun“ jsme se nenechali zahanbit slezským soupeřem a dvě optické prezentace jsme doplnili solidním fanděním, nicméně tentokrát obě strany nepředvedly své maximum.
Na zápas desetiletí jsme přichystali celostadionovou kartoniádu doplněnou o nápis pod severní tribunou. Ten jsme během pár hodin namalovali v noci z úterý na středu. Zbývalo tak rozmístit téměř 20 tisíc kartonů na správné sedačky. Ve středu večer nám s tím pomohlo mnoho známých i neznámých tváří a akce, která by při standardním počtu trvala až do ranních hodin, byla zanedlouho hotová. Všem těm, kteří přišli, patří velký dík!
Čtvrtek 14.3.2019, den D. Zápas plný očekávání, který jsme si chtěli maximálně užít a neohlížet se na výsledek. Hodinu před začátkem jsme se bojovně naladili v koridoru za severní tribunou. V našich očích povedená akce, kterou budeme chtít určitě zopakovat a ještě vyšperkovat. Následující hodiny asi nikdo z nás nikdy nezapomene a budou navždy vepsány zlatým písmem v našich srdcích a v krásném příběhu psaném od roku 1892, příběhu klubu největšího, SK Slavia Praha.
Nic nekončí, kočár jede dál. My víme, že to, co děláme, možná někomu nepřijde normální. Rozhodně si tak nepřipadáme. Ale obrovsky nás to naplňuje a baví. Teda většinou, někdy se člověk tím fotbalem fakt přežere.
Nicméně vzniklá přátelství, zážitky a pocity, který tohle všechno přináší, se nedají ničím nahradit. Pokud to zrovna ty vnímáš stejně a jsi stejným „pacientem“, asi víš, co máš dělat.
Fotbal bere moc, ale víc nám dává!
Komentáře