Bohemians 1905 - Slavia Praha
Po návratu z Kypru nás ve Vršovicích čekal zápas s Bohemkou, který se odehrál na jejich stadionu. Stadion, který byl již klasicky "vyprodán" sledoval nudný fotbal, jenž vyústil v bezbrankovou remízu.
Ve "vyprodaném" Ďolíčku se při sobotním odpoledne odehrálo utkání čtvrtého kola HET ligy, kdy domácí Klokani hostili ve vršovickém derby naší Slavii. Družinu Jaroslava Šilhavého čekal těžký úkol. Zápasy na tomto stadionu totiž nebývají jednoduché. V potaz jsme museli brát i odvetu v boji o Ligu mistrů, takže zde byla i ta možnost, že se někteří hráči pošetří na středeční střetnutí. To se také stalo a v obměněné sestavě zůstal jen Bořil, Jugas, Laštůvka, Souček a Ngadeu. Svou premiéru si připsal slovenský reprezentant Hromada, který nastoupil v našich barvách poprvé.
Již hodinu a půl před samotným výkopem se slávisté scházeli u Edenu a připravovali se na pochod na místo zápasu, které je o dvě tramvajové zastávky dál. Všichni jsme měli jít jednotně - v černém, a tak se prodával set trika s kloboučkem. I tak se někteří jedinci oblékli nepochopitelně do jiných barev a jednotnost zbytečně ničili. Během pochodu znělo několik pokřiků, některé byly slyšet víc, některé méně. "Logického" zacházení se opět dopustila naše stará známa PČR, která nás táhla z domluvené trasy po silnici na chodník, kdy zablokovala půlku dopravy. Celý tento krok dělali proto, aby nám po pár minutách řekli, ať se vrátíme na silnici. Proč? Kdo ví, krom těch kluků v krunýřích.
Při příchodu na stadion se již tradičně vyvěsily vlajky a šlo se pro pivo, či jiné občerstvení. To je v Ďolíčku obzvlášť kvalitní, jedna budka s paní, která neumí spočítat kolik jsou čtyři piva. Když už jsme konečně dostali své pití, šli jsme na svá místa do podlouhlého sektoru, jednoho z nejhorších v lize.
Domácí se při nástupu hráčů předvedli choreografií se špekáčky, které nám při naší výhře slibovali. Vše bylo podpořené světlicemi. Poté už následoval samotný support. Ten už od začátku strádal, hlavně kvůli realitě, že v tomto podlouhlém sektoru byl jen jeden speaker, který byl spíš na pravé straně, než uprostřed.
Na hřišti se naši hráči dostali do první šance už ve druhé minutě, kdy Mešanovič nepochopitelně přebral balon Sýkorovi v dobré pozici, brankář mu ale skočil pod nohy. Ani následná dorážka Sýkory brankou neskončila, na čáře jí vytěsnil Šmíd. V osmé minutě měl dobré zakončení Bořil, který z voleje pálil těsně nad. Následně se pěknou finesou předvedl Altintop, který patičkou uvolnil Sýkoru, jenže jeho přízemní centr nenašel nikoho v červenobílém.
Mezitím se na tribunách odehrávala taková situace bezvládí. Náš kotel nebyl příliš slyšet a když už se chorál dostal na druhý konec sektoru, na té, kde začal, už skončil. Mnohokrát se také stávalo, že jedna půlka byla o pár slov napřed. Ani Bohemka na svůj počet nijak extra neoslnila, ale slyšet byla.
Po dlouhém tuhém boji uprostřed hřiště se střelou připomněl náš tým, konkrétně Zmrhal - kapitán pro dnešní zápas, který z dálky pálil těsně vedle pravé tyče. V úvodu druhého dějství byl vidět další tuhý boj ještě před samotným zahájením u branky Fryštáka, který byl zasypán konfetami domácích. Po dlouhém odklízení se konečně začalo hrát.
Support byl stále stejný, za to dění na hřišti bylo snad ještě horší. Něco za zmínku se stalo až po hodině hry, kdy byl při skluzu v našem vápně trefen balonem do ruky Hromada. Sudí Proske nechal hru plynout, čímž možná poškodil domácí. Infarktové chvíle nastaly v sedmdesáté minutě, kdy se balon odrazil na malé vápno ke Kocičovi. Ten naštěstí napálil jen svého spoluhráče, nikoliv branku Slavie.
Když fandění nebylo nijak převratné, stejně jako hra na hřišti, někteří jedinci si našli jinou zábavu - pořadatele s číslem deset. Ten nám do sektoru házel balon pokaždé, kdy jsme ho z něj vyhodili. Také jsme zdravili fanoušky červenobílých na balkonu nad naším sektorem. Hned poté si připsali další šanci domácí, kdy se Nečas vyhnul Sobolovi a pádil do vápna, kde zakončoval technickou střelou mířenou na levý horní růžek. Jeho provedení se ale naštěstí lišilo představě a balon šel nad bránu.
Dobrou ranou se připomněli také slávisté, když deset minut do konce základní hrací doby napřáhl z dálky opět perfektně hrající Bořil. Jeho pumelice nadělala Fryštákovi hodně problémů. Více už se ale nestalo a tak máme z Ďolíčku po dalším bezzubém výkonu v lize jeden bod. Na hřišti byla cítít absence Hušbauera a Dannyho, konstruktivitě z defenzivních řad pro změnu chyběl Deli. Zápas můžeme brát jako jednoznačnou ztrátu, na druhou stranu, jako pozitivum můžeme brát to, že to byl třicátý zápas v lize bez prohry!
Ať žije Slavia!
Komentáře