Lokomotiv Moskva - Spartak Moskva

Ač Chemik tvrdí, že jezdí nejen do Ruska pracovně, je tu další článek z jeho dílny. Tentokráte navštívil další Moskevské derby Lokomotiv - Spartak...

Další report z Ruska, tentokrát derby Lokomotiv Moskva se Spartakem. Zápas se hrál na stadionu Lokomotivu (Čerkizovo) s kapacitou necelých 29 tisíc se strmými tribunami přímo u hřiště (vzorem byl stadion v Janově), což slibovalo parádní představení. Dalším plusem bylo představení fanatiků Spartaku zde před rokem, kdy vládla na stadionu výborná atmosféra s množstvím pyrotechniky.

Pro jistotu ihned po příjezdu do Moskvy, čtyři dny před zápasem, rezervuji lístky přes internet. V den zápasu přijíždím ke stadionu pro lístky kolem jedenácté hodiny, kdy se měly kasy otvírat, jenomže se to nějak nepovedlo a otevírá se až ve dvanáct. Od kas se line pořádně dlouhý špalír fanoušků čekajících na lístky, nakonec po hodině a půl čekání se mi podaří rezervované lístky vyzvednout a rázem je pozdní otevření kas odpuštěno.

Protože zápas začíná na ruské poměry pozdě až od 21 hodin, zbývá čas ještě na nějaké to pivo. Domlouvám se známými Spartakovci a scházíme se v centru. Ujišťují mě, že bude na stadionu veselo, je prý připraveno spousta pyra. Poté se přesouvají na sraz aktivních a já jdu sehnat něco k jídlu.

Ke stadionu vyrážím s předstihem kvůli obavám ze zdlouhavých kontrol u vstupů. V metru už je k vidění spousta fans, překvapuje jedna věc, že většina fans Loka drží svoje šály v ruce, zatímco Spartakovci je nosí na krku. Dodatečně mi Spartakovci sdělují, že se o ně bojí, jinou odpověď se asi nedala čekat.

Ve vagónu probíhá klasické hecování a překřikování. Ke stadionu dorážím 45 minut před výkopem, stoupám si do fronty u vchodu, kde to k mému překvapení docela uhání. Jako vždy si mě fízl staví stranou, vyndávám všechno z kapes, zase vysvětlování na co asi tak mám fotoaparát, atd. Na ruských stadionech se tradičně neprodává ani nealko pivo, čímž si autoři tohoto nesmyslu slibují, že vymítí ze stadionů násilí. Každý se může nalámat před zápasem, o alkohol testerech tady nikdy neslyšeli, protože při jejich použití by na stadion nemohli ani fízlové.

Kupuji si tedy snad nejdražší minerálku v životě, v přepočtu za 100 Kč a jdu na tribunu. Sektory za brankami jsou zaplněny tak ze 70 procent, na obou stranách probíhá hlasová rozcvička. Před začátkem zápasu je jižní domácí sektor (UNITED SOUTH) zaplněn do posledního místa, navíc na jeho straně se tradičně odděleně na domácích zápasech Lokomotivu schází zhruba 150 ultras (skupina REACTIVE).

Krátce k této zvláštnosti – Skupina Reactive vznikla v roce 2004 a je považována za jedinou ultra skupinu Lokomotivu, která má hlavní slovo při výrobě choreografií, vymýšlení chorálů a dalších aktivitách. Nebrání se ani financování své produkce klubem. Ostatní skupiny sjednocené pod hlavičku United South jsou považovány za tzv. casuals. Skupina Reactive se schází v rámci domácích zápasů na severní tribuně, pokud ovšem není vyhrazena hostům při velkých zápasech, v tom případě jsou na protilehlé hlavní.

Jih je kompletně ověšen vlajkami všech hlavních skupin (z těch největších United South, Železnodarožniki, Ultra S4, South Way). Na tribuně za druhou brankou se sektor Spartaku také plní, ale klasická buzerace hostujících fans u vstupů to zpomaluje. Okolo 10 minuty se konečně zaplní, nahoře uprostřed visí velká vlajka ULTRA SPARTAK MOSKVA, zbytek obsazují menší kapesníky.

Hymnu na začátek doprovází rozsvícení nápisu LOKO uprostřed hřiště před podélnou tribunou a odpálení tří menších dýmovnic v národních barvách. V sektoru Lokomotivu jsou spuštěny z horní galerie pásy v klubových barvách (bílá, červená, zelená), v dolní části velké jednoručky, do toho vhazují papírky. Skupina Reactive mává balónky ve stejných barvách.

Spartakovci si žádné choreo nepřipravili, pouze se začátkem zápasu roztahují šály, použijí jednoručky i obouručky a zpívají klubovou hymnu, což oceňují „Železničáři“ pískotem. Poté obě strany rozjíždí skvělý support, na straně Spartaku se připojují i přilehlé části hlavní a protilehlé tribuny. Výborná akustika stadionu a kvalita předváděné hry to ještě umocňují.

Spartak těsně před přestávkou dává v rozmezí dvou minut dva góly, v sektoru, ale i na protilehlé tribuně vzplanou červené bengály a bílé dýmovnice. Hlavní představení si ale nechávají na začátek druhého poločasu, kdy zapalují velké množství žlutých a červených ohňů, stroboskopů a bílých dýmovnic. Něco málo končí na hřišti a rozhodčí přerušuje na několik minut zápas. Efekt pyroshow je parádní, situace se opakuje ještě v 75. minutě.

Sektor Lokomotivu se taky nenechává zahanbit a v 75. minutě (Lokomotiv slaví letos 75 let od zisku své první trofeje, tehdy sovětského poháru) odpalují zelené a červené ohně a dýmovnice, do toho množství stroboskopů. Zápas končí vítězstvím Spartaku 2:0, ale i když Lokomotivu byl na začátku druhého poločasu vyloučen hráč, nezabalil to a Spartak zatlačil, měl hodně šancí, ale žádná se neujala.

Po skončení zápasu za oběma brankami vyhoří zbytek pyra. Ve všech sportovních denících o den později se řeší hlavně používání pyrotechniky, přerušení zápasu, jako by nikoho nezajímalo, že to byl koukatelnej zápas, návštěva 27 tisíc, perfektní atmosféra z obou stran. Všichni pohlaváři ruského svazu se bijou v prsa, že tohle musí skončit a jaký budou zavádět represivní opatření.

Dostává ale prostor i jeden z lídrů Fratrie, který rozumně odpovídá a připouští, že na plochu ohně lítat rozhodně neměli. Vše ukončuje grandiózní odpovědí na otázku,: „Jak budete reagovat na kroky zaměřené proti Vám ze strany svazu“ -  „Nám je to jedno, SHOW MUST GO ONE“. Oba kluby dostávají pokuty ve výši cca půl miliónu korun a Spartak podmínečné zavření stadionu na následující derby s Dynamem (kde mimochodem solidně zahořely oba tábory, ale podle svazu to nepřekročilo únosnou mez).

Foto: ZDE

V tomto týdnu se pak můžete těšit na další reportáže ze zahraničních zápasů a dokonce na seriál od fanouška Crvene Zvezdy, který nám poslal opravdu vyčerpávající článek...