Derby je naše!

Podobně jako pondělní ligové derby, tak i čtvrteční pohárové mě donutilo napsat článek.

Sraz:

Vzhledem k nepříliš povedenému pondělnímu pochodu jsem se ani moc netěšil. Tradice je ovšem tradice a byla by škoda pochod nedělat. Minulý pochod jsme živě probírali mezi aktivními. Cíl na pochod byl jasný, vylepšit celkovou atmosféru. Aby si každý z nás pochod užil a šel příště znovu. Na pohárový zápas díky pozdějšímu výkopu (od 20:00) volíme klasickou variantu pochodu. Sraz v Edenu dáváme s dostatečným předstihem, kvůli možným komplikacím po cestě. U stadionu se schází odhadem 200 fans. Je zde i početný doprovod četníků, konfliktního týmu a nad hlavami nám krouží vrtulník. Na to už jsme zvyklí. Padají dokonce i sázky zda-li bude ve Vltavě policejní ponorka.

Pochod:

Za zpěvu chorálů vyrážíme na metro do Strašnic. Po cestě potkáváme hráče a oznamujeme jim, že dneska vyhrajou a s přehledem postoupíme. Nějaké mediální hysterické spekulace o ovlivnění pohárového dvojzápasu nás nezajímají. Poprvé si také dnes (jak symbolicky) zabouříme "derby je naše". Nálada je výborná, řekl bych o 100% lepší, než na předchozím pochodu.

Na Strašnické se k nám přidávají další fanoušci a metrem jedeme na Můstek. Ve vagónech skáčeme, fandíme a těšíme se na zbytek pochodu. Náladu se nám snaží zkazit velice aktivní členové SPJ, kterým se nelíbí oblečení slávistů. Konkrétně jim vadí písmenka A.C.A.B. Nařizují sundat mikiny, jinak se prý majitelé na fotbal nepodívají. Slušně se snažíme vyjednávat a zjišťujeme, co jim vadí. Po minulých zkušenostech (Jablonec, Ostrava a další) sebou naštěstí máme člověka s právnickým vzděláním. Těžkooděnci nám oznamují, že majitelé mikin se dopustili trestného činu. Ptáme se tedy jakého. Po krátké debatě z policisty vypadne, že nic takového neříkal. Jeho kolega se mu snaží pomoci a říká cosi o přestupku. Ptáme se opět, jakého přestupku se dotyční dopustili. Odpovědí nám je: "nechte si ty drzosti". Náš slušný přístup namíchne prvního těžkooděnce. "Vy frajírci se dneska na fotbal nepodíváte, neuposlechli jste výzvu veřejného činitele". Komunikace probíhá až na Můstek, kde vystupujeme. Nestačíme udělat ani pár kroků na nástupiště a dva naši kamarádi jsou celkem ostře natlačeni na sloupy. Vše obestoupí další težkooděnci, aby na místo nebylo vidět. Voláme zpátky další fanoušky, několik lidi vyndavá kamery a foťáky a celou událost natačí. To SPJ nečekají a najednou se začinájí chovat slušně.

Běžíme pro zbytek lidí a říkáme jim ať se vrátí. Vysvětlujeme jim v rychlosti situaci a k našemu překvapení nikdo neprotestuje a vrací se k místu zatýkání. Tento moment mě překvapil a opět jsme dokázali naší jednotu! Do podobné situace se může lehce dostat každý z vás. Ptáte se jak? Lehce, chodíte na fotbal. Fanoušci jsou považováni za teroristy a pakáž nehrubšího zrna. Odpad společnosti a jsou potřeba vyhubit. Zpět ale k incidentu. Situaci se snaží vyřešit konfliktní tým (jeho smysl jsem ještě nikdy nepochopil a to na fotbal chodím docela dlouho). Po chvilce dohadování mezi konfliktním týmem a SPJ, nám oznamují, že naši kamarádi se dopustili trestného činu neuposlechnutí výzvy veřejného činitele. Prý probíhá vyšetřování a nebude pokračovat, dokud neopustíme stanici metra. Ptáme se, co to je za nesmysl. Slova jednoho člena konflitkního týmu: "Kluci neblázněte, stejně jim nepomůžete. Oni je odvezou na stanici a po zápase je pustí. Nic se jim stejně nestane. Běžte ať stihnete fotbal". Ptáme se proč je tedy zadrželi, když nic neudělali a už teď vědí, že je po zápase pustí bez postihu? Rozumné odpovědi se nedočkáme a tak se rozhodujeme zůstat na místě. To se nelíbí SPJ, prý blokujeme stanici. Říkáme, že stojíme na nástupišti a čekáme na metro. Pomalu to vypadá, že nám bude ze stanice pomoženo obušky. Nakonec přichází další překvapení dne. Do celé situace zasahuje jeden kriminalista a na jeho přímluvu jsou naši kamarádi puštěni! Na závěř celou situaci komentuje členka konfliktního týmu: "To víte jako policistka vám nemůžu říct, že u nás pracujou hovada, který se sem chodí akorát vybít". Jsem hrdý na to, jak jsme se zachovali!

Po vystoupení z metra se formujeme do průvodu a jdeme na Staroměstké náměstí. Snažíme se co nejvíc fandit a ukázat, že za Slavií stojíme i když se na hřišti tolik nevede. Cizinci nás fotí a natáčí jako zběsilí, což je jedině dobře, ať o nás vědí všude ve světě. Na Staromáku je naplávaná 30 minutová přestávka. Občerstvujeme se a nabíráme další sešívky. Šikujeme se do průvodu a hurá směr Letná. K Čechovu mostu míří cca 350 sešívek a za velmi dobrého fandění se odpaluje nějaké menší pyro. Koukáme dolů do vody, ale ponorku nikdo neviděl. Po výšlapu schodů ke kyvadlu nás policie chvilku drží nahoře u parčíku. My se formujeme a vymýšlíme lstivý plán, jak přivítat sparťany u stadionu. Jaké je naše překvapení, když u fanshopu je asi deset ožralých primitivů a nikdo jiný. Na galerii si nás fotí pár buranů. Opravdu škoda, tak snad nám to vyjde příští sezonu.

Stadion:

Byl jsem zvědav na chování security po pondělním zápase. A přichází můj úžas, už ani nevím kolikátý tento den. Rychlé, leč důkladné prohledávání. Několikanásobná kontrola lístku a občanky, všechno jde rychle. Probíhají i nějaké ty vtípky. Opravdu to nikdo z nás nechápe, přitom ochranka je na Letné pořád ta samá. Po menších komplikacích je nám puštěno i předem nahlášené choreo.

Kotel jsme před zápasem určili nahoru do 2 sektorů na ochoz. Securitce se to nelíbí a pouští lidi pouze do jednoho. Nevzdáváme to a snažíme se vyjednávat. Někteří jedinci dokonce přelézají plot mezi sektory. Po chvilce rozhodne zdravý rozum a ochranka pouští fans i do druhého sektoru. Zaplňujeme oba dva a někteří jdou do přilehlého sektoru (v pondělí v něm byli fanoušci sparty) s hlavní tribunou. Škoda, že slávisti musí vždycky být v něčem nej. Další asi padesátka je v dolním sektoru, chtěli si asi užít soukromí a klidnou atmosféru. Celkem v sektoru hostí bylo okolo tisícovky slávistů.

Zápas začíná a my vytahujeme naší choreografii. Z papírových plachet sestavujeme nápis SLAVIA. Na plotě to doplňuje nápis: "KLUB VELIKÝ, JENŽ VE ZNAKU HVĚZDU MÁ". Choreo se celkem povedlo a drželo se na naše poměry hodně dlouho. Nestačíme se ani rozkoukat a Jarda Černý proměňuje penaltu. Najednou se stalo něco, co jsem na Slavii zažil jen párkrát. Rozjíždíme fanatický support, do kterého se zapojili všichni slávisti. Chorál střídá chorál, bavíme se fotbalem, bavíme se fanděním a o tom to je! Odpalují se race, dýmovnice a já nevím co ještě. Přichází další šok dne, který rozdýchávám ještě teď. NIKDO nenadává, naopak se všichni ještě více vyhecují! Neuvěřitelné fandění trvá až do konce poločasu, kdy někteří doslova padají na huby. Sedím tak na schodech a přemýšlím o tom, kde se to v lidech vzalo. Kdyby mi někdo ukázal video a zeptal se mě, co to fandilo za fanoušky. Tipnul bych si na někoho z Balkánu... Domácí fandění moc nedali, odpálili nějaké to pyro.

O přestávce vypijeme vše co teče a natěšeni jdeme do sektoru. Strháváme papírový nápias a vyvěšujeme družební vlajku. Hra na hřišti je vyrovnaná, v hledišti jasně vítezíme. Většinou pro slávisty bývá absence soupeře v hledišti brzdou ve fandění. Přeci jen fanoušci soupeře dokáží vybičovat k lepšímu výkonu. To ovšem neplatilo pro tento zápas na hřišti úhlavního nepřítele. Jejich mlčení nás motivuje a ještě více posiluje. Domácí odpalují další žluté ohně, najednou ale nabíhá ochranka a následuje mela. Přes celé hřiště toho moc nevidíme, na dálku však podporujeme fanoušky. Zpíváme "Český fotbal pro fanoušky", "Nechte fanoušky..." a tento den zrozený pokřik "Pyrotechnika není zločin". Nikdo neřval "bijte je" a podobné ubohé sračky. Dokázali jsme, že jsme jako fans opět o kousek dál. Blížící se konec utkání a tím i blížící se náš postup do semifinále nám dodává energii do dalšího fandění. Jdeme do půl těla a oslavujeme. Zápas končí a Slavia postupuje! Děkujeme hráčům, ti nám vlažně tleskají. Celý sektor skáče, tleská...děkovačka je famózní. Celé to trvá několik minut, na hráčích je ale vidět, že už chtějí do šatny. Tohle mě opravdu naštvalo. V pondělí po prohraném derby objímají sparťany a teď tohle? Kde to kurva jsme? Po vyhráním zápase, natož derby by hráči měli s fanoušky slavit! Od srdce a ne z donucení. I když nic necitím, tak jako profesionál jdu a fanouškům poděkuju! Během zápasu je mezi námi i hokejista Tomáš Vlasák, který s námi bouří. Z něj by si měli hráči vzít příklad. Na zápase s námi fandili dva fanoušci z Walbrzychu.

Chvilku jsme byli drženi v sektoru, poté se rozcházíme slavit do noční Prahy. Derby je naše, slávisti, DERBY JE NAŠE!