Mladá Boleslav - Slavia Praha

Předposlední krok k titulu udělali sešívaní v Mladé Boleslavi!

Po dalším nepříliš přesvědčivém zápase čekal družinu Jaroslava Šilhavého velice důležitý a v boji o titul v podstatě zlomový zápas. Venkovní utkání v nedalekém městě automobilů jsou známa skvělým supportem a plným stadionem slávistů. Jinak tomu nemělo být ani v sobotním zápase naší nejvyšší soutěže. Velké podpory Tribuny Sever si byl vědom i domácí celek, který všemi možnými prostředky zkoušel nechat fanoušky Slavie doma. Nejdříve nám bylo nabídnutou pouhých 600 lístků, následně se záhadně "vyprodal" celý stadion, který mladoboleslavští vyprodají stěží na zápasy evropské ligy. Mnoho slávistů se tak vydalo vlakem i bez lístku s nadějí, že nějaký před začátkem seženou.

Ještě než se vyjelo, přišly první komplikace. Tedy, lépe řečeno, ono se vyjelo, akorát bez nás. Naštěstí pro nás, pár minut po našem spoji, kterým jsme měli jet, jsme našli další spoj, který nás zavezl do Nymburka, ze kterého jsme se dalším vlakem dostali přímo na místo určení. Už při příjezdu bylo vidět, že slávisté své zbraně neskládají. Celé město bylo červenobílé a nebyla by ulice, kde byste nepotkali slávistu. Úspěšné nakonec bylo i shánění dalších lístků, které se nakonec podařilo získat a na stadion tak bylo vpuštěno dalších dvě stě slávistů.

Zatímco se slávisté hrnuli do svého sektoru, na hřiště vyběhli svěřenci Jaroslava Šilhavého. Tomu v boji o titul chyběl Barák a Sýkora, kteří měli zdravotní problémy. K potěšení všech slávistů se ale hrálo na dva útočníky, když se ke Škodovi posunul Mešanovič. Dále už byla naše základní jedenáctka bez jakéhokoliv překvapení.

Sestava Boleslavi: Vejmola – Pauschek, Da Silva, Stronati, Fleišman (C) – Takács, Levin – Jánoš (53. Chramosta), Přikryl (87. Nečas), Mareš (75. Mebrahtu) – Železník.

Sestava Slavie: Pavlenka – Frydrych, Lüftner, Deli, Bořil – Tecl (61. Mingazov), Hušbauer, Ngadeu, Zmrhal (90. van Buren) – Mešanovič (67. Ščuk), Škoda (C).

Branky: 89. Chramosta - 11. Ngadeu, 85. Mingazov

Rozhodčí: Zelinka - Paták, Kotík

Diváci: 5 000

Slávisté do utkání vlétli s elánem, což potvrzovalo několik střel v režii Milana Škody, které byly nepřesné. Svou šanci chytil za pačesy Tecl, který do utkání vstoupil skvěle a měl mnoho průniků a centrů, po jednom z nich se po patičce Mešanoviče dostal ke střele Zmrhal, ten ale poslal balon pouze do míst, kde stál Fleišman, takže branka ohrožena nebyla. Čas na repete byl hned při rohovém kopu, který si vzal na starost právě odchovanec našeho klubu. Svým centrem našel ve vápně domácích Michaela Ngadeua, který otevřel svojí hlavičkou skóre zápasu! Na tribunách propukla euforie.

Půlhodina hry byla téměř za námi a na tribuně se připravila jednoduchá kartoniáda, když v jednom sektoru byly červené a ve druhém bílé kartony. Opět to jen ukázalo naší dominanci na tribunách, které by byly, nebýt slávistů, prořídlé. Mezitím se slávisté hnali za další brankou, tentokráte k ní měl blízko po svém pokusu hlavou Lüftner, chyběl kousek. Na tribunách fandění pomalu opadalo, což je rozhodně škoda.

Druhé dějství nabídlo ještě otevřenější fotbal ze strany Slavie. Hned dvě nebezpečné příležitosti měl v úvodních minutách Mešanovič, který nejdříve hlavičkoval nepřesně a z následného útoku nepřekonal Vejmolu. Slavia v tu chvíli měla enormní tlak a v šestnáctce domácích létal jeden balon za druhým, nedařilo se jim ani vykopnout míč pryč, protože všechny odražené balony sbírali naši borci. Stadion doslova bouřil, propojení hráčů s fanoušky zpevnilo a ve vzduchu byl cítit gól. Z celého zmáčknutí soupeře ale nakonec žádné gólové vyústění nebylo, ba naopak.

Naše otevřená hra vytvářela v obraně okénka, čehož se snažili využít modrobílí. V osmapadesáté minutě proletěl na úrovni malého vápna nikým netknutý centr Přikryla. O minutu později už musel své rukavice tasit Pavlenka, který zabránil gólu, jenž měl na kopačce exslávista Železník! Další chybu naší obrany mohl jen několik okamžiků poté využít Chramosta, ten ale tváří v tvář Pavlenkovi netrefil balon přesně a poslal ho vedle tyče. Čas utíkal a sešívaní se stálé blížili titulu, finální krok mohl udělat svojí dělovkou deset minut před koncem Bořil, který téměř zbořil horní konstrukci branky.

Napětí gradovalo, všichni si uvědomovali, jak důležitých deset minut nás čeká. Fandění stále zvyšovalo na obrátkách, stejně jako hra na hřišti. Dalším parádním zákrokem se znovu blýskl Pavlenka, který zlikvidoval střelu Přikryla. V šestaosmdesáté minutě přišla brejková situace pro Slavii, při které posunul do strany balon Ščuk. Tam utíkal Mingazov, kterému sice nesedla střela z první, ale vadit mu to rozhodně nemuselo! Balón mu totiž skočil zpět na nohu, následovalo posunutí do středu a chladnokrevné zakončení! Jestli to byl doteď fanatismus, těžko nazvat to, co se odehrávalo poté. Stadion doslova hořel a Slavia měla titul na dosah, protože Plzeň hrála stále bez branek.

Zápletku zápasu přinesl těsně před koncem svojí křižnou střelou Chramosta, který před vypršením základní hrací doby překonal Pavlenku. Parádně odježděný zápas mohl podtrhnout v nastaveném čase brankou náš bojovník Hušbauer, který při presinku vybojoval míč před vápnem soupeře, sebral poslední síly a vystřelil na Vejmolu. Sil bylo málo, to také bylo znát na zakončení, které bylo slabé a mířilo doprostřed, přesně tam kam brankář vybíhal. Závěrečný hvizd přinesl lehce smíšené pocity, protože i přes radost z výhry jsme mohli pociťovat hořkost, jelikož se plzeňským fotbalistům podařilo zvítězit v Brně díky brance v nastavení. Nic to ale neměnilo na tom, že titul máme stále ve svých rukou a že to byl fantastický výkon!

Slavia zvítězila zaslouženě a má za sebou další důležité zkušenosti, které mohou být v následujících dnech a měsících jen a jen užitečné! Následnou děkovačku, která je již tradičně téměř pokaždé něčím specifická, vedl Přemysl Kovář, který v tom opravdu nachází kus svého já. Chvíle po posledním hvizdu stály za to, radost ze tří bodů nám nenarušila ani demence hašičů, kteří nás během děkovačky stihli pokropit.

Každopádně tak jak tak, výjezd to byl vskutku vyjímečný a ten, kdo jel do města automobilů bez lístku, rozhodně neprohloupil! Dnes opravdu fungovalo vše tak, jak mělo. Zatímco hráči nechali na hřišti kus sebe a doslova žrali trávu, fanoušci předvedli slušnou kulisu. Každopádně pořád to mohlo být lepší, škoda, že ne všichni fandí až do závěrečného hvizdu.

Nyní nás čeká poslední krůček, poslední kousek do skládanky. V sobotu přivítáme v rámci posledního kola této sezony Zbrojovku Brno, a to na našem provizorním stadionu na Strahově. Na místě, kde sešívaní strávili 8 let, postoupili tady do Ligy Mistrů a odehráli až na poslední zápas celou mistrovskou sezónu 2007/2008. Nyní je to opět tady, jsme ve hře o titul a máme vše ve vlastních rukou. Šetřete síly a již za týden se uvidíme na Strahově! Slavia je věčná!

Video: Bleuflash