Crvena Zvezda - část 2.

V dnešním díle nám Honza stručně představil srbskou fanouškovskou scénu a krátce také největšího rivala Delije - fanoušky Bělehradského Partizánu, Grobary...

Rád bych vás v dalším dílu tohoto seriálu seznámil s tím, jak to u nás chodí, jak co probíhá a vypadá. Myslím, že je to zajímavé, protože v českém prostředí, co vím, moc přesných informací o dění na balkánské scéně není a nebo jsou tyto informace spíše nepřesné či zkreslující.

Také si myslím, že v ČR se hodně píše například o scéně v Polsku, Německu, Rusku, Slovensku, Itálii či Anglii, ale naše scéna, Srbská, je dle mě dost opomíjená, zřejmě proto, že úroveň a popularita srbské ligy je skutečně po rozpadu Jugoslávie tragická.

Co se ale týče fanouškovské stránky tak věřte, že Balkán je, jak říkám, „úplně jiný svět“ a pokud po nějakých zápasech někde v Polsku, či Německu přijedete do Bělehradu, věřte mi, že budete mít husí kůži ještě měsíc po návratů domů. Cokoliv pak zažijete, co se týče atmosféry, jinde v Evropě, bude se vám to zdát jako nic, protože, ač to může znít nadřazeně nebo zaujatě, věřte, že NIKDE jinde nemají to co mi zde…

Když mi kamarád v Čechách pustil na kanále youtube video například fanoušků Lechu Poznaň či Borussie Dortmund, nevěděl jsem, jestli se mám smát nebo brečet, protože mi to přišlo velmi směšné. Jejich statické a hlasově tragické představení se vůbec nedá srovnávat s atmosférou na Balkánu. Je pravda, že jediné tábory, které uznáváme a bereme je jako bezprostřední a s podobnou mentalitou vnímání fotbalu, jsou Argentinci nebo Brazilci.

Na druhou stranu to, co zde píši je kvůli představní srbské fanouškovské scény a ne kvůli kritice, takže pojďme na to…

Srbská scéna:

Tuto scénu bych shrnul jednoduše – máme zde 2 obrovské fanouškovské základny (i když v případě Grobarské pičke se mi lichotivá slova hledají těžko J).

Grobari a Delije, což hlavně v případě Delije, je opravdu doslova armáda fanoušků z celého Balkánu. Ostatní skupiny jsou oproti těmto dvěma směšné a nezásadní. Trojkou vzadu jsou „Firmaši“ z Nového Sadu, dále navijači (srbský výraz pro fanoušky) Radnički Kragujevac tzv. „Crveni Djavoli“, fanoušci Radu Beograd a navijači Noviho Pazaru, kteří jsou známí svým promuslimským a protureckým přístupem, takže ve všech srbských městech jsou velmi nenávidění.

Novi Pazar má navíc přátelství s tureckým klubem Fenerbahce Istanbul a turecký národ čelí v jihoslovanském Srbsku velké nenávisti. Na Balkánu bych zmínil ještě mimosrbské obrovské politické rivaly - Dinamo Zagreb a Hajduk Split. Zápas ať už Partizánu nebo Crvene Zvezdy s jedním z těchto klubů by znamenal asi nejrizikovější možný zápas světa. V posledním vzájemném střetnutí v květnu roku 1990, kdy na Maksimiru (stadion Dinama) hostilo Dinamo Zagreb Crvenu Zvezdu došlo, dle mnohých politologů, k začátku Jugoslávského konfliktu.

Grobari – fanoušci 2. nejpopulárnějšího klubu Srbska - Partizanu Beograd. Psát k nim se mi nic velkého nechce. Jen bych chtěl zmínit, že Partizán je na Balkanu a hlavně v Srbsku brán jako podřadný klub, který nesahá historii Crvené Zvezdy ani po kotníky. V Bělehradu prakticky nenarazíte na nikoho v černo-bílých barvách, za to Delije potkáte na každém rohu, což je velmi zvláštní.

V Srbsku se hlásí přes 70% obyvatel k fanouškům Crvené Zvezdy. Partizán tak má fanouškovskou základnu o mnoho menší. Řekl bych, že toto fanoušci v ČR ani neví a neumí si představit, protože fandit Crvené Zvezdě je opravdu v Srbsku čest, kdežto Partizán je brán jako druhý vzadu a to i přesto, že výsledkově a finančně je na tom posledních, a pro nás  šílených a dlouhých, 5 let lépe. Bohužel…

Lidé z toho samozřejmě nadšení nejsou, na druhou stranu je pravdou, že věrnost a hrdost ke klubu je tím paradoxně stále větší a větší…

Nevím, co bych ke grobarům ještě napsat. Vím, že momentálně se dělí na 2 skupiny. První skupinou je Alcatraz, který je obviňován ze spolupráce a z úplatků od klubu a na odtržené Grobary, kteří si říkají „Zabranjeni“. Fanoušci Partizánu tedy opět prožívají jednu z mnoha krizí. Jeden člen Zabranjenih byl zastřelen členem Alcatrazu před cca. 2 měsíci. Na stadion tak chodí v současnosti pouze Alcatraz a to v tragickém počtu cca. 700 – 5 000 lidí.

Tyto spory nejsou ojedinělé a opět se my, Delije, můžeme pouze smát jejich debilitě.

V příštím díle bych vám rád představil historii naší skupiny – Delije a také našeho přátelství s řeckým Olympiakosem Pireus…

Fotogalerie