Slavia Praha - sparta praha
Zlost, smutek, strašný pocit. Prohrát derby je to nejhorší, co může slávistu potkat, ale i to k fotbalu patří. Pojďme si projít slavné derby pěkně popořadě... (Přidáno foto, krátké video a videa fandění!)
Několik dní usilovné práce, víc než týden příprav, tak pro nás začalo derby pražských S. V den utkání se nás schází v danou hodinu ostudný, opravdu ostudný počet na přípravu choreografie. Je na čase s tím něco dělat, protože věříme, že se v kotli najde daleko více lidí, kteří jsou ochotní přiložit ruku k dílu. Aby se nás scházelo 5 nebo 6, to je na klub, jakým je Slavia, opravdu ostuda a v takovémto počtu to nebaví nikoho z nás! V nejbližší době se zde na stránkách objeví informace pro ty, kteří by rádi pomohli s přípravami na další utkání. Věříme, že dobrovolníků se najde celá řada!
U stánků se suvenýry Ultras se objevily nové, daleko větší samolepky, některé s opravdu povedenými motivy, snad se budou líbit. K zakoupení byly také opravdu velmi povedené sběratelské koláže, nějaká ta šála a tričko Desítky pro domácí.
Na nástup hráčů bylo připraveno choreo z pěti velkých plachet dávajících dohromady nápis "DERBY", pod nimiž se objevil šedesátimetrový nápis "je naše, slávisti". Opak byl však pravdou, alespoň na hřišti.
V hledišti jsme byli opravdu doma, od začátku se dobře fandilo, ačkoli bylo vidět, že spousta lidí opět dorazila pouze na derby a některé chorály jim dělaly velký problém. Velmi fandění pomohl i úvodní gól Petra Trappa a valná část Tribuny Sever svlékla v euforii svá trička. V tu dobu vládla mezi slávisty extáze!
Připravena byla také kartoniáda, ze které se poskládalo slovo "KOTEL" a doplněno byla nápisem "je to, co vy nemáte", reagujícím na současný stav sparťanského "kotlíčku" na domácích utkáních na letné, který je všem k smíchu.
Do šaten se odcházelo za stavu 1:0 pro domácí, tudíž vládla na tribunách spokojenost. O poločase udělali radost sešívaným také malí prckové a každý věřil, že takový výsledek bude na světelné tabuli svítit i na konci utkání.
Ve druhé půli sparta sešívané zavřela a bohužel následně i vyrovnala skóre. Poté se hrálo otevřené, vyrovnané utkání. Po vyrovnávací brance fandění mírně upadlo.
Emoce však gradovaly ve chvíli, kdy Kucka vrazil do Milana Černého a vypadalo to na slušnou melu, do které se zapojila velká část hráčů. Potěšil Hocine Ragued, který se ze sparťanského koštěte Řepky neposral a občas i slušně naložil. V tu chvíli na hřiště letělo vše, co měli slávisté po ruce a to včetně vlajek na tyčích, mince, zapalovače.
Když poté ani Milan Černý nepřihrál přesně do velké šance a ani následně Vyhnal neproměnil svou střelu, přišlo to, co si nepřál nikdo z domácích. Wilfried se trefil v poslední minutě hlavou, což vyvolalo bouři ve sparťanském sektoru a také na velké části jižní tribuny.
Sparťanů dorazilo do Edenu nad očekávání málo do kotle, ale poměrně dost na ostatní tribuny. Vizuálně vypadal jejich sektor dobře, zapojovala se velká část lidí do fandění, slyšet na druhou stranu však příliš nebyli. V průběhu zápasu odpálili také nějaký ten oheň a dýmovnici.
Stav se do konce utkání již nezměnil a sparta si tak odváží z Edenu ligové vítězství podruhé za sebou. Děkovačka byla tentokrát opravdu z povinnosti.
Fandění mohlo být lepší, ale bylo v této sezoně pochopitelně nejlepší. Kéž by taková návštěva chodila do Edenu pořád. Choreografie se povedly, i když jsme nestihli všechny, které jsme měli v plánu a překvapení, které bylo připraveno na konec, se neuskutečnilo kvůli výsledku. Po utkání se tak odpálilo pouze něco přes 20 červených ohňů.
Hráči, a zejména Milan Černý, na hřišti jezdili, makali, to se jim upřít nedá. Snaha jistě byla, ale co chybí, je kvalita. V mladých hráčích však jistě perspektiva je.
Co je však nutno říci je, že děkujeme Karlu Jarolímovi za dva tituly, za LM, ale jeho čas se (nejspíš již dávno) nachýlil a pokud nebude mít dost soudnosti k tomu, aby sám odstoupil, pomůžeme mu.
Prohrálo se na hřišti, i to k životu patří, zklamání je to však s odvěkým rivalem obrovské. V hledišti jsme jasně dominovali, což alespoň trochu mírní smutek z prohry. Nic to však nemění na tom, že věrni našemu klubu, našim barvám vždycky zůstaneme a nezlomí nás ani tahle bolševická chátra. Žádný jiný klub u nás není víc!
Ať žije Slavia!
Foto: Vašek (Ultras), Matuš (Ultras), idnes.cz, další bude doplněno
Video: Vltava (Ultras), Richi (slavistickenoviny.cz), blueflashcz,
Komentáře