APOEL Nicosia - Slavia Praha

Dalším soupeřem v playoff o Champions league byl APOEL Nicosia. Na jejich stadioně se slávisté nevyvarovali chyb, které nakonec rozhodly od celém výsledku. Na stadionu bylo na 150 sešívek!

Pouť sešívaných v Evropských pohárech nadále pokračovala a po zápase s Borisovem, přes který jsme postoupili, nás čekal další poháry ostřílený soupeř. Naší zastávkou bylo hlavní město Kypru, kde hraje své domácí zápasy tým APOEL Nicosia. První utkání nám při losu vyšlo právě na vzdálený řecko-turecký ostrůvek vzdálený přes dva tisíce kilometrů. Už předem bylo jasné, že se na tento zápas příliš fanoušků nepodívá, a to jak z finančního, tak z časového hlediska. Dalším problémem bylo sehnat letenky, které jsou za rozumnou cenu, což se zrovna mě a mému parťákovi povedlo a mohlo se balit! Stejně jako většina slávistů jsme si našli ubytování v Nikósii a den po zápase s Jihlavou jsme vyletěli směrem do Larnaky, kde byla ubytovaná další várka sešívek.

Chvíli po příletu jsme se procházeli městem, naše výprava prošla i okolo jakési klubovny APOELU, u které bylo jasně zřetelné, jakým směrem se místní politický názor uvádí. Blížilo se poledne, my se ubytovali, dali kratší spánek a nadále vyhledávali krásy místních památek. Večer následovalo vyhledávání klubů a barů, jichž jsme navštívili požehnaně. V den zápasu jsme si taktéž zkracovali čas procházkou po městě a když se blížil výkop, nasedli jsme na místní městskou dopravu a jeli autobusem až ke stadionu.

Hlavní místo dění vypadalo na oko slušně, jednalo se o dvaadvacetitisícový stadionek. Čas plynul, přijel autobus s fanoušky, co letěli s týmem a dosud to nevypadalo nijak zázračně. Po vstupu na stadion, vyvěšení vlajek a pořízení fotek se v konečném součtu sešlo přibližně šedesát slávistů, ale vyloženě fandících bylo sotva deset. I tak, slušné číslo vzhledem ke všem okolnostem. Mezitím se plnil také kotel domácích, který vypadal vcelku slušně a bouřlivě již od pohledu. Jinak tomu nebylo ani na hlavní tribuně u našeho sektoru, v té bylo jen pár volných míst. Po vyslechnutí hlavní znělky Champions league jsme se také dočkali výkopu, který obstarali domácí.

Hned po několika okamžicích kopal velezkušený tým sestaven z několika legionářů rohový kop. Ten byl mířen na přední tyč, kde se po odrazu dostal k De Camargovi a ten trefil Laštůvku. Náš zkušený brankář ale střelu nechytil, nýbrž jen vyrazil do sítě a domácí vedli hned ve druhé minutě 1 : 0. A strhlo se peklo. Domácí neskutečně bouřili, připojovali se všichni na hlavní tribuně, na které většina lidí již od úvodu zápasu stála. Jakmile se naši dostali k balonu, celý stadion mohutně pískal. V deváté minutě přišly další zmatky v našem vápně, kdy Frydrych hlavičkoval na vlastní bránu. Vše naštěstí reflexivně zkrotil zkušený Laštůvka.

Právě on si ale v následujících okamžicích počínal naprosto nepochopitelně. Vše začalo u Rotaně, který přihrávku Bořila nesmyslně vracel skákavým balonem zpět k bráně, kde číhala trojice tmavě modrých. Balon se posunul do strany na Aloneftise a ten přeloboval zbytečně vybíhajícího Laštůvku. Domácí vedli po deseti minutách už o dvě branky a stadion se otřásal v základech. Bylo to opravdu něco neskutečného, už jen při představě, že je teprve desátá minuta.

Naši se ale zvedali, začali hrát a také hrozit. Prvním vykřičníkem pro defenzivu Kypřanů byl pokus Bořila, který mířil vedle jejich brány. Po pětatřiceti minutách našel Hušbauer parádním pasem na druhou stranu malého vápna nabíhajícího Frydrycha, který sám před gólmanem selhal a trefil pouze strážce tří tyčí. Těsně před koncem prvního dějství nám ještě utekl střelec první branky, jehož prudký pokus vychytal Laštůvka.

Do druhé půle naši borci nastoupili s jednou změnou, kdy nevýrazného Burena vystřídal Zmrhal. Sešívaní nadále drželi balon a soupeře do ničeho nepouštěli. Úsměvný moment byl v pětapadesáté minutě, kdy domácí hroťák obdržel žlutou kartu za přílišné stěžování rozhodčímu ohledně zákroků našich stoperů, kteří si ho doslova vychutnávali. Po hodině hry byl v dvojšanci náš středopolař Hušbauer, který nejdříve dostal balon do strany a napálil Watermana. Po odrazu se ale kulatý nesmysl přikroutil zpět k jeho kopačkám a po zasekávačce zkoušel technickou střelu, jenž domácí kouzelník taktéž vychytal a vyrazil na roh.

Čas se krátil a Slavia stále ztrácela dvě branky. Patnáct minut před koncem se do střely opřel Mešanovič a rozezvučněl tyč! Červenobílí ke konci zápasu tlačili, gól byl přímo ve vzduchu, bohužel ale nepřišel a tým Jaroslava Šilhavého kapituloval a značně si zkomplikoval cestu do Ligy mistrů. Po zápase následovala děkovačka a odchod do útrob stadionu. Dosud jsem si aspoň já myslel, že je na stadioně pouze ten počet slávistů, který byl k vidění v našem sektoru, ale opak byl pravdou. Při čekání u autobusů pro fanoušky Slavie přišlo okolo stovky dalších slávistů z hlavní tribuny! Ti se společně autobusy vydali do svých ubytování.

Pro většinu, která letěla s klubem, byl výjezd téměř u konce, nás ovšem čekaly další dva dny prozkoumávání. Jeden v Larnace a druhý v Bělehradě, ale o tom už je video pod celou reportáží, které si můžete pustit! Suma sumárum, výkon na Kypru nebyl v podání sešívaných žádnou ostudou, tedy až na prvních deset minut, kdy to byla chyba za chybou. Následně už ale každý podal, až na výjimky, jistý a hlavně bojovný výkon, kterému chyběly jen ty branky. Blízko k nim bylo ale hned několikrát! Skvělé utkání odehrála zejména dvojice Bořil - Hušbauer, kteří byli beze srandy všude. Tým doplatil hlavně na zkušenosti, které mu chyběly.

Co se týče domácích, tak ti kromě dvou branek neměli téměř nic a těžili ze zkušeností. Atmosféra byla dobrá, zejména po gólech, kdy se v úvodní čtvrt hodině zápasu odehrávalo peklo na zemi. Poté už domácí polevili a až na výjimky bylo jejich fandění v úvahu na potenciál celého kotle, který byl dosti velký, průměrné. Uvidíme, co předvedou ve vyprodaném Edenu, který bude hnát své hráče kupředu za postupem. Věřím, že stále přijít může! Ukažme jednotu, ukažme, kdo je Slavia! Ukažme, že spolu jsme silnější! Ať žije Slavia!

Fotogalerie