Baník Ostrava - Slavia Praha
Tak jsme teda v sobotu vyrazili do té Ostravy. Co vám budu povídat, moc nás sice nebylo, ale že bysme se nudili? To zase určitě ne!
V sobotu ve třičtvrtě na deset jsem natěšenej přicházel na hlavák, odkud sme společně vyráželi směr Ostrava k zápasu druhýho kola český ligy. Postupně sem přicházeli známý i míň známý tváře a optimismus, se kterym sem na nádraží šel brzo střídalo zklamání. Ani ne tak ze sestavy lidí, ale spíš z našeho počtu, kterej byl tragickej. Čekal jsem aspoň 150 nadrženejch slávistů a vono hovno, vyrazilo nás akorát 50, což je strašná vostuda.
Cesta byla super, kecali sme, pili sme, všechno bylo, teda kromě desítek dalších přistupujících slávistů. No, nějaký sice nastoupili, ale stejně nás v Ostravě vystoupilo jenom 80.
Jelikož sme si chtěli prohlídnout krásy Ostravy, vystoupili sme oproti původnímu plánu už na Svinově, což se ale za boha nelíbilo fízlům, který s náma jeli ve vlaku. Ty se mohli posrat, když sme vystoupili a nadávky z obou stran lítaly teda fest. Od nás za to, že nás nechtěli ty zkurvenci pustit do města, od nich zase za to, že celá ta jejich kavalérie čekala na hlaváku.
Tak sme se tam chvíli dohadovali, až nás nakonec v klidu a bez problému pustili do města. Co to mělo bejt zase za šaškárnu, to nechápu. Na tramvajový zastávce se jeden vožralej kamarád pokusil překonat ten Ginesův rekord, nebo jak se to menuje, v nejdelším dominu, když shodil jeden z mobilních plotů. Ten byl ale samozřejmě spojenej s dalšíma a tak spadlo X set metrů toho harampádí. To vám byla rána! No smáli jsme se jak hovada, protože ten jeho výraz, to bylo k nezaplacení. A co víc, von to chtěl snad ještě sbírat!
Nastoupili sme do tramvaje, zpívali sme a čekali, kdy ta pani v rádiu řekne slovo "Stodolní". Jo to vám taky povim, asi bych neměl nervy na to celej den sedět za mikrofónem a číst ména těch zastávek, z toho by mi asi jeblo.
Ve stodolní sme obsadili dvě hospody a slušně se nažrali. Teda až do chvíle, kdy sme slyšet nějakej řev, ale moc slávisticky to neznělo. Tak jsme vyběhli z hospody a co čert nechtěl, rovnou do boku těch chacharů. No koukali, ne, že ne, ale než jsme k nim stačili dojít, už to tam všude kamerovali ty hodný policajti, takže se naštěstí vůbec nikomu nic nestalo.
Na stadionu sme ze začátku fandili, pak nefandili, pak na hovno fandili, pak jsme si dělali sami ze sebe prdel, protože 120 slávistů, to je fakt hamba a pak sme z toho, jak jsme si dělali prdel, udělali oheň.
Ve druhý půli už to bylo lepší a asi od 65 minuty jsme fandili na ten počet suprově. Prostě jsme se tim bavili. Další se zase bavili tim, že házeli kameny po těch, co se bavili fanděnim, ale hlavně, že se všichni bavili.
To už jsme ale dělali u druhý choreo, který se docela povedlo, jednoduchý, ale hezký a jelikož jsme měli radost, že bylo takový hezký, tak jsme ho zase samou radostí zapálili.
Chachaři, ty docela dobře fandili, ale do Londýna by s tim taky nemohli. Udělali jedno malý choreo, ve kterym se smáli našim klukům, že sou jinej geng. To je jasný, že jsou jinej geng, když jsou ze Slavie, ne? Navíc přijde vám, že je "Gang of Slavia" stejný jako "chachaři"? Mě teda ne, protože to by se muselo změnit hodně písmenek, takže kluci slezský, dobrej postřeh, ale to by přece poznalo i malý dítě, že to je jinej geng, no ne?!
Hráči hráli hezky, ale zase nevyhráli, což mě docela už sere, tak doufám, že ty syrečky rozmažou. Ale i tak sme jim poděkovali, hlavně teda za to, že s náma vůbec takovou dálku jeli a ten zápas odehráli, protože já bych se na to vysral.
Po zápase sme se hecovali s chacharama, kecali s Latkou o bitkách a chlastali v hospodě přímo na stadionu. Teda jenom chvíli, protože už sme pak museli jít.
Chtěli jsme do Stodolní, protože jsme měli mraky času. Asi 4 mraky. Tam nás ale nepustili, protože z každý hospody vybíhali domácí kucí a řvali na nás sprostý slova. Mě to teda neuráželo, mě neuráží, ani když mě nadává stará, ale těm fízlům se to moc nelíbilo, no.
Tak jsme šli na nádraží. Tam jsme hráli fotbal, házeli boty na střechu, snažili se je sundat (neúspěšně) a strkali se s retardovanýma, nadrženýma policajtama. Ty si vybili zlost na peróně, kde šikanovali snad každýho, kdo jim přišel pod ruku. Já z toho byl tak nasranej, že sem vytrhal všechny papírový ubrousky na záchodě, hodil je do hajzlu a počůral!! Haha, a máte to, zmrdi!
Po cestě už byl klid, spali sme, kecali a těšili se za tou starou, co mi nadává.
Na nádraží ještě čekali nějaký lidi, prej z druhýho klubu v Praze, asi z Admiry Slavoj, ale já byl tak vyždímanej, že sem jel domu, tak sem jim ani nezamával.
Byl to supr vejlet, kámoši byli, zazpívali jsme si, prdel byla, kdy se jede zase?!
V sobotu zajdu do Edenu, tam je dobře a prej konečně vyhrajou, tak co bych čuměl na televizi, když můžu mít zase husinu až na prdeli jak minule!
Tak hyjééé Slavie!
Fotečky nám pořídili: Vašek (TS), supporters.cz,
