„CHLÉB A HRY“ aneb KRVEŽÍZNIVOST?
Na mail nám přišel velice zajímavý článek, který se až tak nedá zařadit pouze do kolonky Ultras, ale v této těžké době (přiživené novinářskými chudáky) se týká každého, kdo má červeno-bílé srdce...
CHLÉB A HRY
Tento starý římský vynález jak každému, co jeho jest, tedy lidu „chléb a hry“ a „moc císaři“ je s námi v různých formách hrán, případně ho hrajeme, každý den, konce nevidět. Jeho princip spočívá v tom, že občas ten, občas onen předhodí davu „krvavou flákotu“ a počítá s tím, že dav řešíc si tím své vlastní problémy za dotyčného udělá z „vůle lidu“ špinavou práci. Přestaneme kvůli tomu fotbal hrát a Slávii zbožňovat? Ne!!! Stačí si to uvědomit a nedělat špinavou práci za druhé.
FANYNKY, FANOUŠCI a FANDOVÉ
Víte, jaký je mezi nimi rozdíl? Prozradím, že v pohlaví to není. Dle mého fanynky chodí jen, když se vyhrává, fanoušci fandí jen, když se neprohrává a fandové fandí i když se prohraje. Potřebujeme však všechny! A proč? Aby se fanynky měly šanci stát fanoušky, fanoušci se změnili ve fandy a jen fandové vědí, že dlouhodobě prohrávat na hříšti budeme jen tehdy, pokud si to sami prohrajeme v hledišti.
Fanda si prožil, jak těžké je začít křičet „Slávie, do toho …“ pár sekund poté, co v nastaveném čase dostaneme gól s Tiraspolem. Kolikrát jsem v kotli o nějakém hráči zaslechl: „Ten nejezdí po zadku, to není srdcař.“ Kdy jindy než právě teď bychom měli v hledišti ukázat hráčům, jaké je to slávistické srdce, co jezdí po zadku.
KRVEŽÍZNIVOST
Je mi jedno, zda s námi hrají hru o náš chleba na jejich stole bulvární média, konkurenční kluby nebo pátá kolona uvnitř. Jediná šance, kterou máme, je nenechat si jimi tuto hru vnutit, nenechat se zmatkováním zahnat do kouta a nezačít fňukat.
A proto parafrázujíc Máchovo:
„Hynku! - Viléme!! - Jarmilo!!!", volám: „Karle! – Petře!! – Fandové!!!“ nenechme si vzít dlouhodobé vize, byť jsme aktuálně v těžké defenzívě. Kde jinde než z obrany začít rychlý protiútok.
A proto jsem přesvědčen, že jedno slávistické srdce, které přestalo bít i být tento týden, stačilo.
Nedopusťme, aby jen pro něčí krvežíznivost přestalo bít další slávistické srdce, tedy Karlovo.
A proto „Vždycky jsme s Vámi …“