FK Teplice vs SK Slavia Praha 1:2
Počet diváků: 7 784
Závěr roku 2025 byl ve znamení dvou výjezdů, jednoho domácího do Teplic a evropského
do Londýna na Tottenham. Vzhledem k blízkosti obou zápasů, přesunu do Anglie a přípravě
na těžký zápas v Lize Mistrů, byl zápas v domácí soutěži odehrán už v pátek na teplických
Stínadlech. Termín, počasí a četnost zápasů žádnou invazi na sever Čech bohužel
nesliboval. Aktivní část fanoušků vyrazila autobusy a díky páteční dopravě dorazila ke
stadionu chvíli před výkopem. Situaci nepomohli ještě snaživci v řadách domácí security,
kteří se měli problém s plastovými tyčemi na mávací vlajky, a i s pochopením, jak
teleskopická tyč vůbec funguje. Díky nešťastné distribuci vstupenek, nikoliv postupně přes
sektor hostů a po jeho zaplnění prodej do vedlejších sektorů, ale najednou, tak na začátku
zápasu došlo k přesunům pro kompaktnost celé skupiny hostujících fanoušků.
V průběhu prvního poločasu se slávisté věnovali fandění a snaze vytvořit hostům domácí
prostředí. Někteří fanatici si užívají fandění na plotě, lomcováním tyčemi a mácháním sítí tak
vehementně, až jim věnovala pozornost místní security s výhružkami, že je nechají sebrat.
První poločas gól nepřinesl a nálada nebyla kdovíjaká.
Chvíli po začátku druhého poločasu se v sektoru objevila plachta, následovaná skupinkou
zakuklenců, kteří se postupně rozmístili po celém sektoru. Hra na hřišti šla akci dokonale na
ruku a osud přihrál pokutový kop ve prospěch Slavie. Střelec prvního gólu ze 62. minuty,
Mojmír Chytil, penaltu s jistotou proměnil, poslal Slavii do dvougólového vedení, a
odstartoval ohnivé oslavy v hostujícím sektoru, kde byl k vidění mix rací a ohňů na zem
různých barev.
Fandění do konce zápasu bylo na dobré úrovni a nic na tom nezměnil ani snižující gól
domácích v závěru zápasu na 1:2. Sešívaní dokráčeli k vítězství a společně s fanoušky si
užili děkovačku a oslavu zisku tří bodů.
Tottenham vs SK Slavia Praha 3:0
Počet diváků: 47 281
Předposledním výjezdem v rámci Ligy Mistrů byl pro většinu slávistů nejatraktivnější výjezd
z vylosované čtveřice – Londýn. Hosté dostali k dispozici necelé tři tisícovky vstupenek a
logicky vzhledem k atraktivitě zápasu byl sektor celkem rychle vyprodán. Bohužel
bezpečností opatření na stadionu Tottenhamu nejsou tak progresivní jako třeba u několik
kilometrů vzdáleného rivala z Arsenalu, a tak nebyla možnost použití bubnu, megafonu a
vlajky povoleny jen rozměrů kapesníku metr na metr. Ještě v předstihu byl námi vyslán
signál přes klub, že není žádoucí přítomnost duhové vlajky v našem sektoru a může se stát,
že v sektoru nevydrží v neporušeném stavu. Někdo se alespoň v tomhle případě chytl za
nos a rozhodl o přemístění hadru na opačnou stranu stadionu k domácím. Samozřejmě, jak
to v dnešní přecitlivělé době chodí, akt vyvolal veřejné pohoršení a vyrojily se články, kde
slávisté byli označeni za netolerantní, rasistická a fašistická individua.
V den zápasu se menší skupinka aktivních rozhodla navštívit zápas mladých nadějí v rámci
Youth Champions League, které se hrálo v tréninkovém centru Tottenhamu. Bez lístků
dorazila čtyřicítka k hlavní bráně centra, kterou díky informaci o našem příchodu, security
zavřela a nepouštěla nikoho dovnitř ani ven. Smůlu měli i Ti, co už byli uvnitř včetně členů
akademie domácího klubu. Nevyšla ani lest s postranní bránou a ani několika kilometrové
pátrání po vstupu kolem celého areálu. Na jednom z míst nejblíže hřišti skupinka párkrát
zafandila a vydala se zpět do centra Lodnýna.
Sraz na večerní zápas byl u parku Finsbury, potom jedna zastávka metrem na Seven Sisters
a pěšky ke stadionu Tottenhamu. Pohodový pochod s občasným fandění a bez větší
pozornosti přítomné policie. U stadionu už byla připravená horda pořadatelů se psy k
několika stupňovým kontrolám vstupu na stadion. Nakonec vše proběhlo bez problémů a až
na několik výtečníků, kteří prohráli svůj osobní souboj se psy, se všichni dostali do sektoru.
Jelikož bylo zakázáno vše k fandění, byla jako optická prezentace alespoň zvolena varianta
rozdělení sektoru na červenou a bílou polovinu tričky.
Od začátku zápasu je jasné, že na hřišti to bude jednoznačná záležitost ve prospěch
domácích, stejně jako v hledišti jasně ve prospěch slávistů. Domácí si pouze zazpívali
společně klubovou hymnu před zápasem, což sneslo parametry, aby pak následovalo
anglické divadelní představení klasické pro většinu velkých klubů. Slávisté se bavili
fanděním, i když bez přítomnosti megafonu a bubnu souhra přirozeně občas drhla. Na konci
zápasu se větší část sektoru svlékla do půl těla a užila si fandění děleným pokřikem mezi
červenou a bílou polovinu sektoru. Zápas končí milosrdnou prohrou 3:0, ale i tak si všichni
přítomní užili děkovačku. Stejně jako před několika lety na Chelsea se podařilo přinutit
pořadatele ve vestách pokřikem „sit down“ k usazení, tak aby co nejméně překáželi mezi
kotlem a hráči. Děkovačka byla pořádný hukot a krásně se nesla poloprázdným stadionem.
Aby toho nebylo málo, tak se děkovačka konala ještě jednou pro bývalého brankáře Slavie,
Tondu Kinského, hájícího nyní barvy Tottenhamu. Následoval pochod zpět na Seven
Sistres, zdravení výletníků z řad kriminální policie vozících se s místními příslušníky a
rozchod do pubů probrat zážitky z výjezdu.
V lednu nás čeká poslední štace v rámci Ligy Mistrů, výlet na Kypr k zápasu s Pafosem a
doufejme, že nás vyrazí co největší počet a společně si výjezd užijeme stejně tak jako
Londýn.
AŤ ŽIJE SLAVIA!
