Již nějakou dobu jedna z nejstarších a nejtradičnějších písní „Slavie, ve svém znaku hvězdu má“ nepatří mezi naše nejhlasitějšími chorály. Jedná se o Slávistickou hymnu od Standy Procházky, který před osmi lety zemřel ve věku 96 let. Byl mu mj. věnována choreografie na Tribuně Sever. Rozhodli jsme se, že na nedělním utkání s Olomoucí tuto tradici oživíme a vneseme čerstvý vítr do tradičního chorálu. Roztáhneme šály a společně mohutně zazpíváme první sloku písně v tempu, v jakém je v původně nazpívána:
Naše věčná Slavie,
odmalička už je v srdci mém!
Odznak její krásný je,
nosím ho jak pravý diadém.
Bican, Čambal, Plánička,
Ženíšek, Puč, Vodička,
kdo by neměl tahle jména rád,
vždyť nás proslavila tolikrát!
Poté následuje již dobře známý chorál včetně konce s tleskáním.
Slavie, Slavie, ve svém znaku hvězdu má,
Slavie, Slavie, to je barva bíločervená,
dnes hraje Slavie, jak to krásně zní,
proto hoši s chutí do toho,
ať jste vždy a všude vítězní!
Slavie!
