Nadstavba. Geniální vynález, který nám umožňuje plánovat velmi dopředu… no, skoro. Zatímco ladíme přípravy na výjezd do Liberce, kde mělo začít první kolo, přichází týden před výkopem příjemná změna – Olomouc končí šestá. A to znamená jediné: titulový zápas na slavné mušli. Krásná náhoda, která nemohla dopadnout líp. Když už znova na mušli, tak ať to stojí za to – ať se tam slaví titul.
Příprava byla blesková. Na rozdíl od zimního zápasu, kde jsme předvedli několik luxusních vizuálních prezentací, tentokrát volíme střídmější přístup. Ne kvůli lenosti, ale kvůli tomu, aby zbyla energie a pozornost na oslavy.
Pochod a přípravy
Na zápas vyráží speciální vlak, který míří přímo z Edenu až na olomoucké nádraží a veze téměř 1000 sešívaných. Cesta je poklidná a bez problémů. V Olomouci nás už čekají další stovky slávistů a vyrážíme hromadným pochodem na stadion. Chorály a pokřiky si necháváme na stadion, protože chceme udržet hlasovky na podporu při zápasu.
Policie zvolila podobně rozumnou strategii přístupu k pochodu, jako na Dukle. Olomouc nám vychází vstříc s vpuštěním, choreem i domluvou. A to s jedinou podmínkou: Nevstoupit na hřiště. Fair. Jednak si titul chceme užít doma a hlavně – kdo by chtěl lézt z mušle ze čtyřmetrové výšky?
První půle: dým a pět speakerů
Úvodní prezentace byla v režii pyrotechnického oddílu. Červené a bílé dýmovnice ve dvou řadách. Vítr je silnější, efekt takový… jak to říct… počasí neporučíš. Oproti Dukle to není zdaleka tak silné, ale show je to pořád.
Poprvé nasazujeme dva mikrofony, kterými hlavní dva speakeři udávají tempo. K nim se přidávají další tři s megafony uprostřed tribun – celkem tedy pět koordinátorů supportu. A je to znát. Chorály jedou v plné síle, jsou fanatické a živé!
Druhá půle: Jindra, světlice a 22
Téma druhé půle je jasné. Jindřich Trpišovský – trenér, který s naším klubem nikdy neskončil hůř než druhý. Hlavní postava druhé prezentace. Obří podobizna Jindry se objevuje s nápisem „Slavia – český šampion z Edenu“, úryvek z nového chorálu, který jsme trénovali v pochodu i na tribuně. Chorál složitější, ale určitě ho ještě uslyšíme. Zatím má rezervy, ale potenciál má obrovský.
Po stranách kolem Jindry hoří desítky červených světlic. A pak přichází druhá vlna efektu – obří číslo 22, symbolizující počet titulů, kterého ten den Slavia dosáhla. Tvoří ho vlaječky, chvíli statická prezentace, chvíli mávaná. Celé to zakončuje stroboskopová show, která vizuálně dotváří skvělý dojem. S touhle prezentací jsme spokojení, není co vytknout.
Pak už se fandí. A s každým gólem je jasnější, že je hotovo. Od 80. minuty se stadion mění v červenobílé peklo – pyro v balkánském stylu, oslavy naplno. Závěrečný hvizd, a může to začít.
Oslavy, děkovačka a vlaková párty
Na závěr se mikrofonu chopí Trpišovský osobně. Což není úplně běžné, ale tentokrát naprosto správně. Pomáhají mu členové realizačního týmu Houštěcký, (president) Řehák a trenér brankářů Kolář. Společně táhnou titulovou děkovačku.
Je nutné dodat, že děkovačka je rituál fanoušků a hráčů, který běžně nevede nikdo z týmu. Ale tentokrát je ta výjimka víc než na místě. Svou poslední děkovačku si trenér Trpišovský užil po památném zápase se Sevillou.
Po konci zápasu přesun zpět na nádraží. Ve vlaku propukají oslavy po vagónech – někde klidné připíjení, jinde divoká technoparty. V Edenu se část výpravy rozhodne počkat na příjezd hráčů. Celé okolí nádraží se rozzáří pyrem. A pak už, kolem třetí ráno, se slavistická výprava rozchází – někteří domů, jiní pokračují. Jak jinak.
Díky přátelům z Polska
Na zápase nás podpořili i kamarádi ze Zagłębie Sosnowiec a BKS STAL, kterým děkujeme za podporu! Na svém výjezdu do GKS Jastrzębie pak ZS vyvěsili transparent „Slavia mistr“ – díky!
Choreo fond
Celá tahle paráda stála hromadu času, úsilí i peněz z našeho choreo fondu. Čeká nás ještě spousta oslav a nová sezona okořeněná Ligou mistrů – pomozte nám tvořit dál. Přispějte do kasiček, kupte si něco v TS Store, nebo hoďte klímek do boxu při sobotní akci #KelímekNaChoreo. Díky!
Slavia je mistr, český šampion! Nejlepší v zemi. Užívejte si to.
