FC Viktoria Plzeň – SK SLAVIA PRAHA 1:3
Počet diváků: 11 113
V rámci 23. kola jsme se představili na půdě nenáviděné Plzně. V tomto zápase nenecháváme nic náhodě a přípravy začínají s dostatečným předstihem. Několik dní před zápasem přicházíme s nápadem využití stropu v sektoru s pomocí natahovacích lanek, což se později ukázalo jako efektivní řešení.
Do Plzně vyrážíme tentokrát autobusy, kterých z Edenu vyjíždí dohromady sedm. Sektor hostů byl jako již tradičně beznadějně vyprodán, sešívané borce tak k vítězství hnalo přes 700 fanatiků (včetně jednoho ze ZS – dziękujemy za wsparcie!).
Před samotným začátkem zápasu, na který dorážíme kvůli policejním dopravním manévrům jen tak tak, ověšujeme plexisklo před sektorem nápisem „OD DĚTSKÝCH LET AŽ PO HROB“, který předem avizuje tématiku následující dvojité a velmi detailně namalované choreografie. Poprvé v historii Tribuny Sever se dočkáváme plachty vytažené ke střeše stadionu. Bohužel se stále nejedná o střechu našeho svatostánku v Edenu, nýbrž Štruncových sadů. Po přípravě provizorní konstrukce a bravurním výkonu provazníků z řad Bandy Chorea je ke střeše vytažena malůvka malého fanatika s červenobílou ratolestí v pozadí. Celý sektor za první plachtou zahalují 700 červených a bílých mávaček, které vystřídá záře bílých rací. Po chvilce se ke střeše vypíná druhá malůvka, tentokrát již tribunovými zkušenostmi otřískaného matadora s cigaretou v ústech a historickým znakem Slavie v pozadí. Celou choreografii dotváří černé kartony, mezi kterými jsou zažehnuty převážně žluté a červené světlice. Po stažení plachet se také dočkají samostatné prezentace již zmíněné mávací vlajky. V druhém poločase je sektor ověšen našimi hlavními zástavami – SP, Ultras, TS a BCh a veškerá pozornost se tak upíná na support!
Úroveň fandění je díky brzy vstřelené brance na vysoké úrovni. Nechybí ani zkouška půleného chorálu Slavia Olé & Zagłebie Olé s rukama nad hlavou ve stylu Jižní Ameriky. Fanatismus! Ještě na konci prvního poločasu jdeme znovu do vedení – atmosféra v sektoru graduje. Dalo by se říci, že někteří jedinci svojí bojovnou náladou úspěšně rozhýbají celý sektor. Vedení navyšujeme hned z kraje druhé půle a v sektoru propukají ovace. Za zmínku stojí chorál na melodii How Much Is The Fish, který doslova otřásá stadionem. Skupinka nejzapálenějších fanatiků rozpoutává v sektoru chvílemi až horoucí peklo a do moshpitu na různou skladbu chorálů zapojují velkou část sektoru. V podobné náladě se nese i zbytek zápasu, který hráči úspěšně dotahují do vítězného konce. Pozápasovou děkovačku s hráči si okořeňujeme novým chorálem, který se těší oblibě většině bojovníků na hřišti.
Sluší se ocenit přístup místní pořadatelské služby, která nás se všemi potřebnými věcmi pro realizaci choreografií pouští rychle a bez problémů. Za zmínku stojí i fakt, že jsou vpuštěny již zmíněné mávačky na tyčích, což na většině stadionech v ČR bohužel není samozřejmostí. Ačkoliv se může zdát, že je titul blízko, nesmíme usnout na vavřínech. Čeká nás ještě řada důležitých zápasů, během kterých budou naši hráči potřebovat maximální podporu nás všech. Pokračujeme hned ve středu pohárovým zápasem proti Táborsku a nedělním vršovickým derby, které musíme ovládnout na všech frontách.
Slavia je věčná!
